Historie: Druhá světová válka a DS Haná

Za okupace se hrály převážně hry českých autorů a řada operet. Když ale dostala spořitelna německého komisaře, byl sál propůjčován přednostně Němcům a ochotníci se dostávali často na jeviště až těsně před premiérami. Čím bylo omezováno mluvené slovo, tím významnější úlohu zastávala hudba. Symfonické sdružení Hané (SSH) ve spolupráci s VPS pořádalo řadu koncertů s výlučně českým programem. Byla provedena Slovácká suita od V. Nováka, v r. 1941 pět Dvořákových Slovanských tanců…SSH také pořádalo koncerty mnoha profesionálních umělců např. Pražského kvarteta, Českého nonetu, houslisty L. Hlaváčka, Miloše Sádla atd. V r. 1940 byla zahájena akce Hudební středy, které byly věnovány jubilejím skladatelů a stylové hudbě (V. Novák, J. Křičk, barokní sonáty…). Při oslavě padesátin dirigenta prof. J. Šoupala připravilo Pěvecké sdružení moravských učitelů r. 1942 koncert, v jehož závěru zazněla neoficiální moravská hymna Moravěnka, při které přeplněný sál manifestačně povstal.

V letech okupace vznikly přičiněním mladých příznivců Hané dvě skupiny. Vedl je Jaroslav Rozsíval a Miloš Kupka pod názvy Mladá scéna Hané a Divadelní studio. V r. 1943 se představili Večerem balad a romancí, v r. 1944 inscenací dramatu V. Dyka Zmoudření dona Quijota a Vrchlického komedií Soud lásky. V únoru nastudovali společně s ochotníky Hané Faltisovu Stanici Gordian.

30. dubna 1945 byl Vyškov osvobozen. Válka však zanechala nesmazatelnou stopu.

V Osvětimi zahynuli významní členové divadla Leopold Marek, dlouholetý knihovník a v posledních letech místopředseda Hané, prof. Karel Měřínský, herec, režisér, autor dějin spolku k 75. výročí a JUDr. Jan Hon, poslední vyškovský starosta a v mladších letech významný dramaturg.

Mezi rozbombardovanými budovami ve Vyškově byl i Besední dům. Během bombardování byly díky odvaze několika jednotlivců zachráněny ze stropu Liebscherovy obrazy a uloženy do trezoru spořitelny. Celý strop musel být renovován a sál upraven podle architekta Neumanna a sochaře L. Kubíčka z Brna. Liebscherovy obrazy byly znovu osazeny ve stropě, původní malířská výzdoba stropů však obnovena nebyla. Ve stejné době byla doplněna výzdoba sálu alegorickým obrazem akademického malíře Svatopluka Součka.

Haná obnovila svou činnost v listopadu 1945 Našimi furianty L. Stroupežnického. V srpnu 1946 se konala veřejná valná hromada Hané, při které se vzdal své funkce předseda B. Přikryl a jeho nástupcem se stal PhMr. Jan Brichta. Obě mladé scény vzniklé za okupace postupně s Hanou splynuly, dramaturgie dosáhla své předválečné úrovně. Hrály se hry Goldoniho, Steinbecka, Dyka… V říjnu byla obnovena Wernerova inscenace Červený mlýn, která byla za okupace zakázána. Také symfonické sdružení Hané brzy zahájilo svou činnost a přestavilo se s VPS 9. května 1946 na slavnostní akademii k prvnímu výročí osvobození.